„Kolik umíš jazyků, tolikrát jsi člověkem“, podle zprávy Evropské komise, která byla zveřejněna v minulých dnech, to platí dvojnásob. Z dokumentu, který nese název Klíčové údaje o výuce cizích jazyků ve školách v Evropě 2012, totiž vyplývá, že Evropané se učení cizích jazyků nebrání a navíc s jejich výukou začínají stále v útlejším věku. Česká republika není v tomto ohledu výjimkou.
Ve zprávě se můžeme dočíst, že věková hranice pro povinnou výuku cizích jazyků ve školách se v posledních 15 letech v evropských zemích výrazně snížila (výjimkou jsou pouze některé baltské země, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemí, Velká Británie a některé severské státy). Většina žáků se tak první cizí slova učí ve věku od 6 do 9 let. V jistém ohledu je raritou německy mluvící komunita v Belgii, kde se děti učí cizí jazyk již ve 3 letech.
„Jazyková a kulturní rozmanitost jsou jednou z hlavních předností Evropské unie,“ komentovala vydání zprávy Androula Vassilioiu, komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež. „Výuka jazyků usnadňuje komunikaci mezi lidmi a zeměmi a rovněž podporuje přeshraniční mobilitu a integraci migrantů,“ dodala.
Cílem Evropské komise je, aby každý Evropan kromě své mateřštiny ovládal ještě další dva cizí jazyky. Tento cíl byl vytyčen na summitu v Barceloně, který se konal v březnu roku 2002.
Dominance angličtiny
Jasnou první příčku v popularitě cizích jazyků mezi dětmi má angličtiina, jejíž výuka je v některých evropských zemí povinná. Od určitého věku, který se pohybuje v závislosti na konkrétní zemi, se povinně na školních rozvrzích objevuje například v Dánsku, Německu, Irsku, Řecku, Itálii, Nizozemsku, ve Švédsku, na Islandu a samozřejmě v bývalých britských državách, jako je třeba Kypr či Malta.
Jedinou zemí v Evropě, kde se povinně vyučuje němčina, je Lucembursko. Malí Lucemburčané s ní začínají v 6 letech a o rok později povinně přibírají francouzštinu. Pokud chtějí, mohou se učit i anglicky.
Elektronické překladače ECTACO
V České republice sice angličtiina povinným jazykem vyučovaným na školách není, nicméně podle statistik Evropské komise si její základy české děti osvojují stále častěji. Tento trend byl od školního roku 2004/2005 zaznamenán ve všech zkoumaných zemích, k nimž kromě evropské sedmadvacítky patří i Chorvatsko, Island, Lichtenštejnsko, Norsko, Srbsko, Švýcarsko a Turecko. Jako druhý jazyk si děti ve zkoumaných zemích vybírají francouzštinu, španělštinu, němčinu a ruštinu.
Zpráva, která je připravována jednou za 3-4 roky, také poukázala na to, že ačkoliv se věk žáků, kteří s výukou cizích jazyků začínají, snižuje, počet vyučovacích hodin, který je jim věnován, se nijak výrazně nerozšířil. Počet vyučovacích hodin cizího jazyka je tak v porovnání s jinými předměty poměrně nízký.
ECTACO CR
.jpg)
